Minicon 1994

Vojtěch Filip

 

    

    Letošní Minicon byl prvním Miniconem, kterého jsem se zúčastnil. Čekal jsem skutečně zcela miniaturní con, proto jsem byl docela příjemně překvapen programem i účastí známých osobností.
    Tedy k programu: Po stručném zahájení se ujal slova J. Kantůrek, aby nám řekl něco z dějin klubu Julese Vernea. Nejvíce času věnoval vyprávění o tom, jak se dostal k překládání Conanových příběhů a pak Zeměplochy. A to se neobešlo bez předčítání úryvků z připravovaného dílu Zeměplochy (ukázky se týkaly problémů zavazadla, když opustilo svého pána).
    Během dopoledne bylo ještě několik dalších pořadů (R. Podaný vyprávěl jak se dostal k vyhlašování ceny Koniáš, byly vyhlášeny výsledky literární soutěže O cenu Jima Dollara,...), ale těch jsem se zúčastnil jen tak zčásti. Mezitím jsem prohlížel pult knihkupcův a hledal cokoli, čím bych mohl obohatit svoji knihovnu. Nic jsem sice nekoupil (později přece jen - Sborník literární soutěže O cenu J. Dollara), alespoň jsem tedy některé novinky zběžně prozkoumal.
    Po „polední pauze“, kterou jsem si protáhl ještě přes pořad Star Trek klubu, jal jsem se sledovat soutěž Audiostop - obdoba známého Videostopu, ovšem místo filmových ukázek byly pouštěny ústřední melodie ze známých SF a Fantasy filmů. Většinou byly snadno uhádnutelné (Terminátor II, Nekonečný příběh, Krotitelé duchů, Conan Barbar), ale byly tam i tvrdší oříšky (například závěrečná melodie z prvního dílu Terminátora).
    Přednáška Ondřeje Neffa byla, jako vždy, velmi zajímavá. Mluvil jak jinak než o sci-fi, tentokráte o české, ponejvíce z dob totalitních.
    Program završilo představení divadla Spectra hrou o šíleném (nebo geniálním?) zubaři Výlet do hor. Představení se skládalo z částí hraných a částí recitovaných při prázdném a temném jevišti.
    Tím byl Minicon zakončen. Většina účastníků ještě zůstávala - pořádně si zaplkat (nejlépe v baru) či se jinak pobavit - třeba hraním magických karet.
 
k obsahu ZA 7
k Reportážím
ke Zbraním Avalonu