Gallileo míří k Jupiteru
Galileo je jednou z posledních velmi drahých a složi- tých sond; NASA nadále počítá spíše s malými a jednoduš- šími sondami, které ovšem mohou přinést také spoustu cen- ných dat, jak prokázala ještě před svou ztrátou sonda Clementine 1. Navíc ztráta takové sondy není pak tolik "bolestivá", jako v případě sondy Mars Observer patřící do stejné skupiny jako Galileo. Sondu sestavila a celou misi řídí Jet Propulsion Laboratory (JPL). Na experimentech se podílejí vědci šesti států. Sonda se skládá z orbitálního modulu (2223kg), který nese deset přístrojů a z 339 kg atmosférické sondy s šesti přístroji.
Sonda byla na meziplanetární dráhu vypuštěna raketou IUS z nákladového pro- storu raketoplánu Atlantis STS-31 18. října 1989. Jako všechny meziplanetární sondy, i Galileo využil gravitačního pole planet jako pomocného pohonu. Proto nejdříve zamířil k Venuši, kterou minul v únoru 1990, a pak zpět k Zemi, kolem které proletěl dvakrát: v prosinci 1990 a 92. Během manévru byly vyzkoušeny vědecké možnosti sondy a poprvé v historii se kosmická sonda přiblížila k tělesu patřícímu do pásu asteroidů. Nejprve 29.10.1991 proletěla ve vzdálenosti 1600 km kolem planetky (951) Gaspra a pořídila 150 snímků, a pak 28.8.1993 minula planetku (243) Ida. U této planetky objevila první mě- síc takovéhoto tělesa, později pojmenovaný Dactyl. V červenci 94 byl Galileo jediným pozorovatelem, který se nacházal ve vhodné pozici pro přímé sledování odvrácené stra- ny Jupitera, kam v průběhu šesti dnů dopadaly fragmenty komety Shoemaker-Levy 9.
K samotné planetě dorazí sonda v prosinci 1995 a orbitální část zahájí 11 oběhů kolem Jupitera trvajících 23 měsíců. Prvním úkolem bude průlet kolem vulkanického měsíce Io ve vzdálenosti 1000 km. Atmosférická sonda se od hlavní části oddělí uz 13. července a samostatně poletí k planetě, aby 7. prosince vstoupila do její atmosféry. Celá mise zatím probíhá bez problémů a jediným, ikdyž vážným, nedostatkem je přenos dat ze sondy. Protože se zcela neotevřela hlavní anténa sondy (zřejmě se zasekl mechanismus při startu), sonda komunikuje se Zemí prostřednictvím málo výkonné pomocné antény, která byla původně určena pouze pro technické povely a která je schopná přenášet data rychlostí 10-16 bitů za sekundu. Proto vedení projektu připravilo řadu opatření aby získaná data nebyla ztracena. Je to např. nainstalování nového operačního systému na palubě sondy s cílem vyšší komprese dat, nebo vylepšení přijímacích antén na Zemi pro zachycení slabšího signálu ze sondy. K příjmu signálu používá NASA antény Deep Space Network, které jsou umístněny v Austrálii, Kalifornii a Španělsku.
Podle zpráv z JPL byla sonda k 1. 6. 1995 v pořádku a všechny systémy praco- valy normálně. Sonda se nacházela 101,7 miliónů km od Jupitera a 785 miliónů km od Slunce. Pohybovala se rychlostí 7,3 km/s.
k obsahu ZA 8
na Vesmírnou Odyseu
ke Zbraním Avalonu