V roce 1992 byly na oběžnou dráhu vypuštěny dvě pilotované kosmické lodě typu Sojuz TM k obsluze družicového komplexu MIR - celkem 6 kosmonautů, z toho 2 zahraniční. Nákladních lodí Progress-M, určených k zásobování družicové stanice MIR, bylo vypuštěno pět. Na orbitálním kom plexu MIR pracovala od r.1991 základní posádka Volkov - Krikaljov. V r.1992, mimo běžnou činnost, odbavila nákladní lod Progress M 11 a uskutečnila výstup do volného kosmického prostoru. 17.3.1992 odstartovala kosmická loď Sojuz TM-14 s ruskými kosmonauty Viktorenkem a Kalerim a německým kosmonautem Fladem. Ten se 25.3.1992 vrátil společně s Volkovem a Krikaljovem v kosmické lodi Sojuz TM-13. Nová, 11. základní posádka Viktorenko, Kaleri se na stanici brzy zabydlela. Kromě běžné práce odbavila dvě nákladní lodě a uskutečnila výstup do volného kosmického prostoru, při němž instalovala dva nové gyroskopy systému stabilizace stanice. 27.7.1992 odstartovala kosmická lod Sojuz TM-15.Společně s ruskými kosmonauty Solovjovem a Avdějevem odstartoval i francouzský kosmonaut Tognini. Ten se vrátil 10.8.1992 společně s Viktorenkem a Kalerim v kosmické lodi Sojuz TM-14. 12. základní posádka stihla do konce roku odbavit dvě nákladní lodě, ale především uskutečnila čtyři výstupy do volného kosmického prostoru. Při nich instalovala na konec nosníku Sofora autonomní blok VDU s korekční pohonnou jednotkou o hmotnosti 700 kg. Systém VDU bude sloužit ke stabilizaci orbitálního komplexu a sníží celkovou spotřebu pohoných látek až osminásobně.
V USA se uskutečnilo 8 startů raketoplánů, při nichž se vydalo na oběžnou dráhu 64 Američanů a 5 zahraničních odborníků.
STS-42:22.1.92 Ctrnáctý let raketoplánu Discovery se sedmičlennou posádkou. V nákladovém prostoru byl instalován přetlakový modul Spacelab s laboratoří IML-1.
STS-45: 24.3.92 Jedenáctý let raketoplánu Atlantis v délce 8 dnů se sedmičlennou posádkou. V nákladovém prostoru byla umístěna komplexní laboratoř Atlas 1.
STS-49: 7.5.92 První let raketoplánu Endeavour,který byl postaven jako náhrada za Challenger,se sedmičlennou osádkou. Astronauti zachránili družici Intelstat 6 F-3, ale teprve při třetím výstupu do kosmického prostoru. Při čtvrtém výstupu prováděli nácvik montáže dílů příhradové konstrukce.
STS-50:25.6.92 Dvanáctý let raketoplánu Columbia v délce třináct dní se sedmičlennou posádkou. Hlavnim užitečným zařízením byl dlouhý přetlakový modul ze stavebnice systému Spacelab.
STS-46:31.7.1992 Dvanáctý let raketoplánu Atlantis se sedmičlennou posádkou.Hlavním úkolem letu bylo uvést na oběžnou dráhu autonomní družici Eureca a vyzkoušet italskou vlečnou družici TSS-1. To se ale plně nepodařilo v důsledku zaseknutí vlečného lana na odvíjecím bubnu.
STS-47:12.9.92 Druhý let raketoplánu Endeavour. V sedmičlenné posádce byl i japonský kosmonaut. Hlavním užitečným zařízením byl dlouhý přetlakový modul Spacelab-J. Let byl uskutečněn ve spolupráci s japonskou NASDA.
STS-52:22.10.92 Třináctý let Columbie se 6-ti člennou posádkou. Vypuštění družice Lageos-2.
Dvojčíslo. No, nechtěl jsem. Ale spáchal jsem ho. Ze dvou důvodů :
Na dvě samostatná čísla není čas a do jednoho normálního
se všechny ty naše nesmysly opravdu nevejdou.
STS-53:2.12.92 Patnáctý let raketoplánu Discovery s pětičlennou posádkou a celkově devátá a poslední expedice vyhražena ministerstvu obrany USA.
k obsahu ZA 9+10
na Vesmírnou Odyseu
ke Zbraním Avalonu