1.ledna do ESA přistoupil nový plnoprávný stát - Finsko, nyní má ESA 14 členských států.
Duben byl ve znamení úspěchu rakety Ariane 4, která na oběžnou dráhu dopravila družici ERS-2 pro dálkový průzkum naší planety. Družice a její čtyři hlavní vědecké přístroje naváží na úspěšnou a bezchybnou práci předchozí družice ERS-1. Úkolem přístrojů je pořizování detailních snímků zemského povrchu, měřit směr a sílu větrů a vln na oceánech. Dále přesné měření vzdálenosti družice od mořské hladiny a povrchu ledovců, měření povrchové teploty moří a oceánů, monitorování vegetace. Poslední zařízení sleduje ozón v atmosféře.
V červnu zahájila činnost sonda Ulysses, jejímž cílem je průzkum severního slunečního pólu, studium slunečních jevů v oblastech, které jsou pozemským pozorováním nepřístupné.
V červnu také došlo k prvnímu spojení amerického raketoplánu Atlantis s ruskou stanicí Mir. Celkově má dojít k sedmi návštěvám, které mají za cíl ověření slučitelnosti aparatur.
Koncem srpna vystartovala raketa Sojuz TM-22 a zahájila expedici Euromir 95. Posádka (2 Rusové a 1 Němec) měla být na palubě lodi 135 dní, ale pro zpoždění výroby nosné rakety pro další tým se její pobyt prodlouží o 44 dní.
V září byla vypuštěna opět raketa Ariane-4 se satelitem ISO, který se věnuje pozorování vybraných vesmírných objektů a zkoumat vesmír v oblasti infračerveného záření. Raketa Ariane je používána v šesti základních verzích, které se liší podle druhu vynášeného nákladu. Přes nesporné úspěchy bude v lednu příštího roku zkoušena nová raketa Ariane-5.
Na listopad byl připravený start americké rakety Atlas-2AS s vědeckou družicí SOHO, jejímž úkolem je z libračního bodu studovat vnitřní strukturu Slunce, pozorovat sluneční koronu.
Důležitou událostí podzimu je bezesporu druhé spojení raketoplánu Atlantis s ruskou stanicí Mir. Atlantis dopravil na Mir přechodový modul, nové sluneční baterie a řadu dalších materiálů, nazpět vezl zařízení a vzorky. Přechodový modul je odzkušován v tvrdých podmínkách, protože jeho vylepšená varianta má sloužit na připravované mezinárodní stanici Alfa, jejímž zárodkem se stane ruský Mir 2 s pracovními moduly ostatních zúčastněných zemí. Alfa má být budována od roku 1997.
V prosinci bude na oběžnou dráhu Jupitera navedena družice Galileo, která je v kosmu od roku 1989. Atmosférický modul se ponoří do atmosféry a předá informace oběžnému modulu, ze kterého budou potom přenášeny na Zemi..
DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI
Sovětský svaz měl k dispozici kosmodromy Bajkonur, Pleseck a Kapustin Jar. Bajkonur ale leží na území nezávislého Kazachstánu, Kapustin Jar se nepoužívá a Pleseck je pro starty raket s posádkou nebo s komunikačními družicemi nevhodný. Ruská kosmická agentura (RKA) uvažuje o částečné obnovení jaderné raketové základny Svobodnyj-18 u řeky Amur, kde bylo vybudováno 55 odpalovacích sil. Z nich by ale bylo možné použít jen pět pro vypouštění menších raket, přebudovaných z vojenských. Připravují se nosiče Rokot a Angara. Dohoda ohledně dlouhodobého pronájmu Bajkonuru ale omezí velikost investic do obnovy základny.
Projekt Sea Launch je opravdu zajímavý. Z upravené plovoucí plošiny pro těžbu ropy se stane odpalovací rampa a základna pro vypouštění komerčních družic do vesmíru. Na projektu se podílí USA, Rusko, Norsko a Ukrajina. Zástupce USA - Boeing dodá hlavici rakety, kryt přepravního prostoru, RSC Energia z Moskvy dodá řídící modul, vlastní nosnou raketu dodá NPO Južnoje z Dněpropetrovska a norská strana - Kvaerner je pověřena vybudováním plošiny a doprovodné lodě. První raketa by se z plovoucí základny měla vznést na přelomu 1997/1998.
k obsahu ZA 9+10
na Vesmírnou Odyseu
ke Zbraním Avalonu